Červenec 2012

31.7.2012 - Duchovní prázdniny

31. července 2012 v 14:37 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
Jednou za čas prostě všichni potřebuje vypnout, jednou za rok potřebujeme řešit jenom sami sebe a to, co chceme. Prázdniny jsou na to ideální. Na válení se u vody mě neužije a popravdě i ty diskotéky mě začínají dost.. ehm.. štvát.
Tak nějak pořád přemýšlím a postupně zjišťuji, že začínám přicházet na to, co je pro mě důležité a že všechno mám dělat konečně kvůli sobě. Ono, když si dáte oddech od ostatních lidí (sice to nejde úplně, ale i tak je to dost znát), najednou pochopíte, že ve svém životě jste jenom vy sami. V podstatě jsou daší lidé jenom jakousi záchranou nebo čím. Přestává mi záležet na tom, co s o mě myslí ostatní. Prostě vím, že o chvilku později zase budu sama a v těch chvílích záleží hlavně na tom, jaký mám pocit sama ze sebe. A o tom je ten život.
Nestresovat se ze zbytečných věcí, až to budeme nejméně čekat, poštěstí se nám.
Jsem asi divná, ale nechci být takovou tou skvěle oblečenou, všemi oblíbenou holkou s nepřekonatelnou zálibou a která ví i to, co se nikdy nestalo nebo neexistuje. Proč se hrabat v životech ostatních, když si chci žít ten vlastní? Proč přemýšlet o tom, jací jsou ostatní?
Chci jenom pár věcí - ticho, mír a věci, o kterých bych mohla přemýšlet.
Tak trochu zjišťuji, že jsem příšerně samotářský člověk. Ale co se dá dělat, buď to ostatní pochopí nebo ať si říkají co chtějí, mě je to opravdu srdečně jedno.
Ne, není do arogance nebo sebestřednost, je to charakter.
Svůj život nechci obětovat pro lidi, ale pro zvířata a přírodu.
Zároveň chci mít spoustu peněz, protože vím jak s nimi naložit - při boji proti pytláctví, týrání a ubližování zvířatům. Pro nákup všemožných prostředků a taky pro to, aby si někteří zabedněnci uvědomili, že tady nejsou sami a že tenhle svět není jenom o nich.

Ale abych se vrátila k těmto prázdninám. Znamenají pro mě hodně, i když to některým přijde jako nudně, jednotvárné a nezáživné prázdniny. Já v tom vidím něco víc, jistě pochopení něčeho, co se nedá vyjádřit slovy.
Poznání vlastní duše a očištění se od špíny společnosti.
To bude ono, tak nějak se dá vystihnout. Smutnou věcí na tom ovšem je, že až se zase vrátím do školy, pravděpodobně mě zase zanese ona špína společnosti. I kdžy věřím, že se přes tyhle prázdniny propracuji k tomu, aby moje "čistota" zůstala a vydržela i přes školní období. I přesto každodenní používání přetvářky.... ale o tom jindy a jinde.


Dlouhozobka svízelová

30. července 2012 v 10:06 | Sharaniel |  Hmyz foto
Ačkoliv se jedná o noční druh motýla, který patří do čeledi lišajovitých, viděla jsem toto poměrně podivné stvoření asi kolem třetí hodiny odpolední v botanické zahradě v Praze. Vypadá jako malý hmyzí kolibřík. U nás se vyskytuje hojně, takže není žádnou výjimečnou událostí, spatřit jí. Ovšem co je horší je vyfotit ji. Ale snad se povedlo.



Slepice

12. července 2012 v 20:57 | Sharaniel |  Ostatní zvířata
Člověk by ani neřekl, jak zajímavá zvířata jsou takové slepice.



Afrikány

9. července 2012 v 19:55 | Sharaniel |  Rostlinná říše
Poměrně zajímavé, ale celkem nenáročné a velmi efektivní květiny.
Mimo to, že odhánějí mšice a jiné parazity, kteří ničí úrodu, jsou velmi fotogenické. Posuďte sami.
Foceno Olympusem E-600 s objektivem SWD 50-200mm.


Nedělejte promotéra, když...

4. července 2012 v 17:55 | Sharaniel |  Ponaučení
Tak jsem zase jednou měla potřebu něco vyzkoušet a přihlásila jsem se na zajímavě znějící brigádu. Pozice promotérka. V krátkém popisu to ani zdaleka nevypadalo tak děsivě a ani tehdy, když se člověk zeptal známých. I přesto, že mi říkali, že na to rozhodně nebudu, že to není nic pro mě, jsem si v tom prostě a doslova musela "vymáchat držku".
Jak to bývá začátek vapdal v pohodě a hodně slibně, možná až moc a to mi mělo dojít. Pohovor úplně v pohodě a kvalifikační test se školením taky až příliš jednoduchý. I když, možná jsem měla konečně poslouchat znamení a osud a neměla jsem chodit ani na to školení. Ráno jsem díky chybě v jízdních řádech nestihla autobus a potom, když jsem doběhla na nádraží, jel tam autobus až za 10 minut a o firmy jsem přišla (spíše přiletěla) o minutu později. Prostě jsem se na to měla vykašlat, ale já nad tím i přemýšlela a jak jsem potom byla hrdá, že jsem se přemohla. No, jako pěkný, ale vlastně to bylo zbytečný.
První den "v práci" jsem měla konečně púříležitost vyzkoušet si tohle nabízení produktů lidem. No příšerný. Vím, že jsem neměla ztrácet naději, že jsem to měla zkoušet znovu a znovu a někdy by se to třeba povedlo, ale to prostě nešlo.
A co z toho vyplývá za ponaučení?
Jací byste rozhodně neměli být, když chcete dělat promotéra a co by vám nemělo vadit.

Nedělejte promotéra, když...
... nesnášíte kontakt s cizími lidmi na ulici
... vás silně irituje přesvědčování lidí o věci, se kterou sami nesouhlasíte a kterou byste si rozhodně nikdy nekoupili
... neumíte lidi překecat skoro až k tomu, aby vyskočili z okna

Prostě a jednoduše z antisociála nebude lidumil, ani když za tím vidí peníze. Nedokážu se celý den usmívat na lidi, prostě ne.
Ale je fakt, že mi to dalo spoustu zajímavých zkušeností. Hlavně vím, co všechno se dá dokázat pouhými slovy a několika důmyslnými pohyby.
A kupodivu ani nevíte, jak skvělý pocit jsem měla, když jsem řekla že končím. Bylo to, jako kdybych najednouz zapomněla na výdělečný výsledek a poslouchala svoje přesvědčení. Nebudu dělat něco, s čím nesouhlasím za pár korun, když to není nezbytně nutné. Ne z nás dělá to, čím jsme