Leden 2012

Lekníny naděje

29. ledna 2012 v 19:50 | Sharaniel |  Rostlinná říše
Technika: Olympus E-600, objektiv 50-200mm
Kde? V botanické zahradě v Liberci
Kdy? Léto 2011
Fotografie vlastní (i když bez podpisu jako vždy - zoner nejde a nechce se mi podpis vkládat na každou fotku zvlášť :)) ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ




Bájný příběh o Cestě za lepším životem

7. ledna 2012 v 20:07 | Sharaniel |  Na téma týdne
Hans Zimmer - A Way of life
↑ Dopuručuji pustit si skladbu pro větší zážitek.

Že nikdy nenalezneme cíle? Že náš život nemůže být lepší? Hlupáci, čím jste se to nechali zmást!
Povím vám příběh o chlapci, který věřil, šel a našel svůj lepší život. Zavedu vás do kraje, kde lidé nepřemýšlí nad tím co bylo, ale ubírají se dopředu. A přeju si, aby se naše země stala více podobnou té jejich, ovšem to záleží na vás. Ano, na vás všech. I na tobě. Sedni si, čti a přemýšlej.

Bájný příběh o Cestě za lepším životem

Kdysi v dávných dobách, někde uprostřed Starého kontinentu žili lidé. Nebylo na tom nic pozoruhodné, v té době již lidé obývali téměř celý zemský povrch, ale tihle lidé byli jiní. Oni věčně cestovali za lepším životem. Neztráceli čas minulostí, ale šli za budoucnosti přes přítomnost.
Žil mezi nimi i jeden chlapec, jehož původní jméno se bohužel nedochovalo. Říkejme mu například Ethan. Byl v nejlepším věku, avšak stále mu něco nevyhovovalo. Chtěl jít pryč a poznat jiné kraje. A jednoho dne se skutečně vydal na cestu za lepším životem.
Šel dlouho a sám. Začal přemýšlet nad tím, jestli si zvolil správě. Pochyboval nad svou cestou a začal se zabývat minulostí. Za několik týdnů to došlo až k tomu, že žil pouze z představ o minulosti. Už nechtěl jít dopředu, chtěl se vrátit. V nejhorší chvíli, téměř když se začal otáčet na cestu k domovu, spatřil osadu. Konečně našel lidi.
Lidé žijící v osad trpěli hladem. Došel tedy za jejich vůdcem a zeptal se, proč si nevypěstují plodiny nebo nezačnou lovit zvířata.
A vůdce mu odpověděl: ,,Milý chlapče, pocházíš zdaleka a zdejší kraje ani trochu neznáš."
Ethan se podivil a otázal se: ,,To zde snad nejsou zvířata a země je neúrodná?"
,,Ne, lesy jsou plné zvířat a půda se dá snadno obdělat."
Ethan se podivil ještě více. ,,Proč tedy nezasejete? Proč tu jen sedíte s strádáte?"
Vůdce odmítavě zakroutil hlavou. "Opravdu to nechápeš. Před několika měsíci jsme udělali strašné chyby, které můžeme odčinit pouze tím, že budeme přemýšlet o minulosti. Že budeme hladověti tak dlouho, dokud nepřijdeme na to, proč jsme se zachovali právě tak."
"Při vší úctě, opravdu to nechápu. To jste snad zapomněli, co to znamená žít? To nevíte, že přemýšlením o minulosti nikdy své problémy nevyřešíte?"
V tu chvíli si Ethan opět vybavil, proč se vydal na cestu. Došlo mu, že se vydal hledat lepší život a pochopil, že na své cestě musí pomoci jiným lidem, kteří se vrátili zpět k minulosti. Věděl, že je musí obrátit k víře své lidu, což byla právě ona životní cesta. Pochopení, které říkalo, že ohlížet se moc do minulosti nic nepřináší.
A prohlásil: "Pomohu vám. Vysvětlím vám, co musíte udělat. Ukážu vám, jak a proč žít. Nebojte se, hlady neumřete."
Natož vůdce odvětil: "Zní to zajímavě, avšak stále nevěřím, v čem to spočívá."
"Brzy pochopíte," řekl Ethan a s těmito slovy se ihned vydal na lov.
Když se vrátil a přivlekl statného jelena lidé na něj zděšeně zírali. Ethan pochopil, že jim musí něco říci, vzal si tedy kus pařezu, stoupl si na něj a začal.
"Zdravím vás. Při své cestě za lepším životem jsem dorazil k vaší vesnici. Pochopil jsem, že mým nejbližším posláním je pomoci vám. Musíte pochopit jednu důležitou věc a prosím, než začnete cokoliv namítat, zamyslete se nad tím, jestli to náhodou není právě to, co potřebujete.
Přišel jsem zdaleka. V mé zemi lidé věří, že naším cílem je jít dál a žít budoucností. Že minulost je tu pouze od toho, abychom se poučili z vlastních chyb. A proto se většina našich lidí občas vydá na svou cestu za lepším životem, jak tomu říkáme. Neutápíme se ve výčitkách, co se stalo v minulé době. Nežijeme včerejším dnem, ale přemýšlíme nad dnešním a budoucím. A vy musíte také. Copak chcete zemřít hlady jen kvůli chybám z minulosti? Nikdo není neomylný a alespoň víte, co v budoucnosti dělat nemáte. Nevím sice, čím jste se provinili, ale na tom teď nezáleží. Pojďte, rozděláme oheň a toho jelena sníme, abychom se posilnili na zítřejší den."
Všichni stáli se zaraženým výrazem na místě. Něco tak moudrého jim ještě nikdo neřekl.
Ale i přesto se někdo zeptal: ,,A ve vaší zemi se takto netrestáte za minulost? Ale vždyť to není správné!"
Ethana otázka nezaskočila a klidně odvětil: "Ne, proč bychom měli? Abychom si kazili budoucnost? To snad nechcete. Pojďte a a nebojte se, kdo to nechápe teď, pochopí to jindy. Stačí jenom vědět, že náš život by se měl odehrávat v přítomnosti a ubírat se do budoucnosti."
A tak se vesničané nechali přesvědčit. Ethan zachránil celou vesnici a ještě si tam našel manželku.
A jednou, když seděl na kameni a díval se na nádherné červené slunce zapadající za obzor pochopil, že už ušel hlavní kus své cesty. Že nyní žije o něco lepší život. Zároveň však věděl, že se nesmí zastavit. Další kroky na jeho životní cestě již nebudou tak velké, ale budou neméně důležité.

_______________________________________

Pochopili jste?
Ano? Gratuluji a doufám,že od této chvíle budete cestovat za lepší životem.
Ne? Pořád o tom přemýšlejte a zkuste si to alespoň představit. Věřím, že to dokážete.
V obou přípech přeji hodně štěstí, život máme jenom jeden a tudíž naše cesta je také pouze jedna.

Neříkej dvakrát

6. ledna 2012 v 22:09 | Sharaniel |  Básně
Neříkej dvakrát, co všechno chceš.
Přísahej více než dvakrát, že žít budeš.
Jak, to je triviální.
Miluj na stotisic způsobů
a vyprávěj spoustu příběhu.

Neříkej dvakrát, že něco nemáš.
Děkuji alespoň dvakrát, za to, co dostáváš,
Věř však jenom sobě,
pomůže to nejvíce tobě.

Neříkej dvakrát, že závidíš.
Třeba jednou pochopíš,
že jsi originální.

Neříkej dvakrát, že tu být nechceš.
Třeba zase někdy rád přijdeš.

Neřikej dvakrát, že žít nemá cenu.




Neohlížet se zpět a jít pořád dál

5. ledna 2012 v 20:35 | Sharaniel |  Ponaučení
Je tu nový rok, nové šance, nový začátek.
Měsíc leden je každý rok jedinečný a právě v tomto měsíci se rozhoduje, jestli se s novým rokem posuneme dál, nebo ne.
Musím říct, že Silvestr jsem si naprosto užila. Nakoplo mě to a pochopila jsem, jak mám začít další rok. Pochopila jak žít.
Je to jednoduché a zvládne to naprosto každý.
Stačí se jenom dívat vpřed a neohlížet se.
Že jste se včera ztrapnili? Nevadí, běžte se zvdviženou hlavou a nepřemýšlejte nad tím. Ostatní rozhodně nemají na práci jen to, aby věčně přemýšleli o tom, co se vám nepovedlo. Každý řeší sám sebe a svoji budoucnost. proto nebuďte jiní. Žijte přítomností a vytvářejte si krásnou budoucnost, na kterou se budete moci těšit.
Běžte ven, poznejte nové lidi, nebo si popovídejte s těmi starými.
Není nic horšího, než se po několika letech najednou ,,probudit" a zjisti, že jsme zameškali polovinu svého života. Ani nedokážu popsat ten ohromný pocit štěstí, že už konečně vím, v čem tohle všechno spočívá. Že jsem doopravdy pochopila to, jak všude všichni psali,že nejdůležitější je žít okamžikem. Totiž, když si to pouze přečtete nebude to takové, jako když skutečně pochopíte. Když to zažijete. Ale to nic nemění na tom, že tomu musíte věřit. Věřte mým slovům a až se vám přihodí ten kouzelný okamžik, kdy si uvědomíte, že takhle chcete žít, neváhejte a žijte tak!
Anebo některým, těm štastnějším, bude stačit, když se zamyslí a najednou si řeknou, že žijí přesně takový život, jaký by chtěli žít. A to i přes všechny malé nedostatky nebo útrapy.

Mějte rádi sami sebe. Svůj život, svůj příběh a svoji osobu. Každý z nás je dokonalý a pokud to nkdo nevidí, jděte dál, však někdo už si vaší jedinečnosti všimne.
Hodně štěstí v roce 2012.

Poznámka pod čarou: PF nestíhám udělat, do konce ledna něco stihnu, ale otázkou je, jestli to potom bude někoho ještě zajímat :D