Listopad 2011

Postavy z knih, děkuji vám

26. listopadu 2011 v 20:18 | Sharaniel |  Na téma týdne
Číst kvalitní knihu je jako žít druhý život. Představujeme si krajinu, děj a hlavně postavy. Jací jsou, co by mohli udělat a proč nejsou jiní. To vše, hledáme či sami domýšlíme z jakéhosi základu, který nám dává autor.

K čemu nám jsou vlastně postavy z knih prospěšné?
Můžeme se od nich učit a inspirovat. Můžou nám předávat své vlastnosti, ale i trochu té špatnosti. Ani nevím, co bych dělala bez knih. Jak bych na tom byla, kdyby některé knihy nebyli napsána. Byla bych to potom já? Ne, byl by to někdo jiný. Byla by to osoba, která se nemohla ztotožnit s žádnou postavou. Byl by to člověk, který si nikdi nemohl vyít příklad z Willovy odvahy, Santiagovi cílevědomosti nebo z Edmundovi věrnosti.
Ač si to někteří třeba ani neuvědomují. když nečtou tak o spoustu přicházejí.
Obdivuji ty světy, které dokázali autoři vytvořit a co teprve ty chraktery jednotlivých postav, které jsou občas jako kdyby skutečně žily.

Něco podobného, co by se možná více hodilo na toto téma jsem uvedla již dříve v tomto článku:

Zpátky ze světa Harryho Pottera aneb Děkuji

Je to daleko lepší než dívat se na hrdiny ve filmech, protože nám je něco již přímo předhazováno. Je přímo přesně určeno, jak vypadají a my si ty malé detaily nemůžeme dotvořit tak, jako při čtení knihy. A vlastně když nad tím sami přemýšlíme, odneseme si z toho daleko víc. Pochopíme a vezmeme si to veledůležité poselství, kvůli kterému byla kniha napsána.

Když se budete někdy rozhodovat, když budete bojovat sami se sebou, zamyslete se, jak by se zachovala vaše oblíbená knižní postava. Nebo jak byla ur¨čitá situace vyřešena v knize, někdy to ohromně pomůže.

Mějte rádi knižní postavy. Miluje knihy a čtěte je. Ono se vám to "usilí" a čas strávený četbou vrátí.
Na zavěr bych ráda poděkovala všem knižním postavám, které mi daly něco do života, které mi nejednou pomohly vyřešit složitý problém a ktéré mi mnohdy pomohly pochopit. Děkuji, bez Vás bych to nedokázala.
(Napsat všechny knižní postavy, kterých se to týká by dalo hodně zabrat.)

A co vy? Jaké je ta vaše nejoblíbenější knižní postava? Kdy vám knižní hrdinové pomohly s vyřešením problému?


Mít další věc, pro kterou žít

25. listopadu 2011 v 22:14 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
Je tu ráno, vstanu do školy. Jdu na zástavku, jedu autobusem, dojdu ke škole a jsem ve škole. Tam jsem minimálně 6 hodin, následně vyjdu ze školy, nasednu na autobus a jedu domů. Doma si sednu k televizi, k počítači nebo čtu knížku. Najednou je večer, musím udělat nějaké úkoly, možná je udělám, možná se na to vykašlu a opíšu ve škole. Večer jsem na počítači nebo koukám na televizi. Asi v deset večer jdu spát.

Zábavný den, že? Pro co mám žít? Pro školu? Pro čas strávený u počítače nebo televize?

Chtělo by to nějakou aktivitu. To víte, hokejisti žijí pro hokej, spisovatel žije spo své knihy a nápady. Ale co já? Když se to tak veyme, každý z nás může být kýmkoliv. Může si najít svůj další životní smysl, něco dalšího pro co stojí za to žít a do čeho stoí vkládat energii a čas. Jenže co?
Je toho tolik na výběr, jenže nic není přesné. Stačilo by jenom jít a hodně se snažit, ale komu by se chtělo, když můžu jen tak pohodlně čekat co se naskytne. Jak jen zničit tu strašnou lenost? Rozhodně si nemyslím, že by to bylo podzimem, mám to takhle totiž celý rok.
Dříve jsem měla jakžtakž nějaké tvořivé nápady, že jsem třeba něco nakreslila nebo něco sepsala, ale i to už mě opustilo. Nic mě nenapadá, jako kdybych měla pořád jenom vypnuto a moyek dělal jen ty povinné úkoly.
O vůli ani není třeba mluvit. Každý člověk má nějakou vůli, každý z nás dokáže být jinak silný.

Co mám dělat?
Psát básničky, povídky? To nepůjde, nemám nápady.
Dělat nějaký sport? Jedině takový, který budu moci dělat sama a nikdo mě nebude moci vidět. Takže to zřejmě také nejde.
Učit se něco do budoucna? Jo, to by možná šlo, jenže otázkou je, "Co?" a navíc bych se musela dokopat do knihovny, což se mi tebe moc nechce.
Kde je tedy problém? Jsem líná! A jak se zbavím lenosti? Budu mít silnou vůli! A jak to udělám, když je má vůle na bodu mrazu? Tady moje nevyřešitelná cyrkulární rovnice končí. Schválně, komu by se povedlo najít konečné řešení... No jedině mě, ale bohužel to jen tak nepůjde.

Potřebuji nějakou činnost, něco čemu se budu věnovat, na co budu moct myslet, o čem budu moct přemýšlet při hodině dějepisu nebo češtiny a pro co budu moci žít. Něco co mi vážně půjde, co mě bude naplňovat a co mi pomůže. Jenže co to je? A jak to zjistím?
.. Vítejte opět na začátku tohoto kruhu.

Chci, ale nedokážu.
Dokázala bych, ale nevěřím.
Věřila bych, ale nemám důvod.
Měla bych důvod, kdybych věděla co chci.

Tohle byla náyorná ukáyka toho kruhu, určitě bych mohla úvést spoustu růyných obměn. A vidíte to!? Takovéhle bezduché blbosti mě napadjí a dokonce se obtěžuji s tím, že se nimi píšu.Proč jen nedělám něco užitečnějšího?

....

Čtěte o tom, přemýšlejte o tom..

22. listopadu 2011 v 20:15 | Sharaniel |  O malých, ale velkých problémech
O čem? O všem. O životě, příbězích, osudech, posláních, prokletích. O radosti a smutku.

Učme se z životů jiných, nedělejme chyby, které dělají oni. Proč jsme právě tam, kde jsme? Žijeme svůj vlastní život. Můžeme být dál, stačí jenom žít svůj život a zárověň se inspirovat z toho, co vidíme u ostatních. Zmatené, divné, nepřesné..
Najdetě si vlastní poselství, pochopte vlastní pravdu, jedině potom tomu uvěříte.
Nemůže přesvědčovat sami sebe o tom, že něco chcete, když to zřejmě není pravda.. Přesvědčili jste někdy sami sebe? Mě se to v životě nepovedlo.. Místo přesvedčování musím myslet, jít dál a snažit se. Snažit se pochopit, mít ráda a třeba i miliovat.

,,I wanna sing, I wanna shout,
I wanna scream till the words dry out.
So put it in all of the papers, I'm not afraid,
They can read all about it, read all about it, oh."
(Z písně Read All About It od Profesora Green. Přeložte si sami.)

Jste spokojení se vým životem? Nemáte se za co stydět? Jste hrdí na svou minulost? Nic ve svém žiotě byste nezměnili nebo neupravili?
Troufám si tvrdit, že každý minimálně na jednu z výše uvedených otázek prostě musí odpovědět ne. A víte proč? Protože nic není dokonalé, nic není nemožné, nic není skutečné.
Nic neexistuje.

,,Proč jsme na tohle světě,
proč tu máme být?
Co máme udělat,
proč tu máme žít?"
(Vlastní tvorba)

Neskutečný, divný, parodický, nepochopitelný - to je život. Ale i krásný, zajímavý a nenahraditelný - to je také život. Ten samý neopakovatelný a jediný život. Právě ten tvůj!
Nedovolme pochybám, aby nás odvedly od naší cesty.

Ne, nejde to.. strašně špatně se to všechno dělá. Někdy se prostě NIC nedaří. A to i přesto, že nic neexistuje.
Pomozte mi!
Nevím, což je to nejhorší, co se může stát.
Nevím, kdo jsem, co chci být, co mám dělat ani co cítím.

A tak si o tom přečtěte. Kdekoliv a cokoliv.

Přemýšlejte o tom. O čemkoliv a vždy.