Srpen 2011

Lidé bez citů

11. srpna 2011 v 17:17 | Sharaniel |  O vlastnotech a povaze

Existují lidé bez citů?

Sporná toť otázka. Každý nechť si svou odpověď sám promyslí a zváží. Těm, kteří nechtějí moc přemýšlet mohu nabídnout svůj pohled na tuto otázku.

9.8.2011 - Po deseti letech konec..

9. srpna 2011 v 21:31 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
Už mě to nebaví a navíc nebude čas. O čem to mluvím? Končím s baletem.

Začínala jsem ve školce skoro přesně před deseti lety... Jo někdo mi to docela šlo, jindy jsem měla chvíle, že jsem musela vypadat jak baletíci hroch. Později, když jsem přibrala připadala jsem si čím dál tím častěji jako tlustá bečka, která se mezi ty ostatní nehodí. Ten ošklivý pocit mi pomohly překonat jenom skvělé kamarádky, kterých tam je vážně hodně. Úžasná parta...

Nitro duše - citát

8. srpna 2011 v 20:46 | Sharaniel |  Citáty a moudra
Citát pro cinis do jejího projektu citáty. Úkolem bylo vybrat si libovolnou fotografii z její galerie a vytvořit k ní citát.
Já jsem zvolila citát charakterního typu. Doufám, že to všichni pochopí. Více v CČ.

Zpátky ze světa Harryho Pottera

8. srpna 2011 v 14:29 | Sharaniel |  Na téma týdne
Po shlédnutí posledního dílu této jedinečné série jsem si musela znovu přečíst všechny knihy.
A tímto článkem bych chtěla symbolicky poděkovat Joanne K. Rowlingové za její neuvěřitelně úžasné dílo a především za vytvoření postav, od kterých se toho můžeme hodně učit.
A tak poděkuji několika vybraným postavám z příběhů o mladém čaroději, který bojoval proti zlu až nakonec zvítězil, i když za vysokou cenu.

Děkuji..
Hermioně Grangerové za to, že mi ukázala jak důležité je pomáhat přátelům a soustředit se na vzdělání.
Ronu Weasleymu za to, že mi ukázal jak vypadá opravdové oddané přátelství a víra.
Albusi Brumbálovi za to, že mě naučil odpouštět.
Severusi Snapeovi za pochopení opravdové a věrné lásky.
Nevillu Longbottomovi za to, že mi ukázal, jak by měla vypadat statečnost a vytrvalost.
Remusi Lupinovi za to, že mě naučil nevšímat si předsudků ostatních.
Dobbymu, který mi u kázal jak moc je důležitá slušnost a vstřícnost.
Lordu Voldemortovi, který mi názorně předvedl, že bez lásky a bez přátel se nikdy nedá zvítězit.
Fredu a Georgovi Weasleyovým za to, že mi ukázali že v i dobách nejtemnějších je třeba se smát.
Hagridovi, který mi předvedl, že nejdůležitější je povaha a charakter a mimo jiné mi ukázal úžasnou lásku k ostatním tvorům.
a na závěr..
Děkuji Harrymu Potterovi za to, že mi ukázal všechny druhy statečnosti. Za to, že mi ukázal jak se bojuje až do konce a přijmul svůj osud a za to, že téměř vždy pochopil co je správné, i když to znamenalo vzdát se všech výhod. Ale hlavně za to, že mi ukázal jaké to je obětovat se pro druhé, že mi dokázal jak se žije bez sobectví.


Tyto knihy (a později i filmy) mě provázeli, provázejí a budou provázat nadále. Pomohli utvořit moji osobnost, ukázali mi, co je správné a co je důležité. Dali mi spoustu snů, dojmů a zážitků. Dosud jsem nečetla žádnou povedenější knihu (snad s vyjímkou Eragona a jeho dalších dílů), která by tak skvěle představovala mnoho různých postav a zcela jiný kouzelný svět.

Mým velkým snem je zkusit někdy vytvořit alespoň z poloviny tak dobrý fantastický svět jako se to povedlo J. K. Rowlingové. Vdechnout život postavám, které pomůžou ostatním pochopit proč vlastně jsou na tomto světě a co znamená žít. Aby se třeba někdy někdo při čtení mé knihy poučil, aby mu moje kniha otevřela oči a mysl...

A tak se vracím zpátky do reality. Pryč od kouzelného světa plného dobrodružství a zpět do všední reality. Anebo? Co když náhodou skutečný kouzelný svět existuje? Co když právě za to, že je letošní léto takové podmračené může někdo podobný Tomu, jehož jméno nesmíme vyslovit? Co když jsme jen nic netušící mudlové a někde jenom kousek od nás se děje spousta kouzelných věcí? Zřejmě se to nikdy nedozvíme a vše bude i nadále jen v naší hlavě...