9.2.2011 - V ruce přihlášku a v hlavě zmatek...

9. února 2011 v 20:09 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
V ruce mám tři přihlášky na střední školu a v hlavě mám totální zmatek, který 3x přesahuje kapacitu mého myšlení.

Ale co, je to život. Ne, vlastně ne. Nechci aby to byl takovýhle život.  Co to má za smysl?
Nejom mi v těchto posledních chvílích dochází jak jsme jako třída naprosto nemožní. Samozřejmě, že ne v tom špatném smyslu. Jsem ráda. Jsem ráda, že taková je celá třída. Nechtěla bych být v kolektivu naprosto schopných, vyrovnaných a normálních lidí. Jsem ráda za ty blázny, za ty nesmysly a za to všechno. A sakra nechci nikam dávat přihlášku, já chci zůstat. My všichni.
Někdy mě neskutečně štvou, vlastně by se to dalo vyjádřit spousta slovy a převážná většina z nich by nebyla takhle mírná. Neskutečně mě štve, že si tam teď přikráčel jeden blbeček, co si myslí, že je středem světa. Hned si začne hrát na "velkýho kinga", jak se tomu říká a myslí, jak ho všichni obdivují. Ale ono ne. Většina nechce, aby s námi hned ani né po týdnu co přišel řešil triko a cpal nám ty svoje pitomý nápady. Nechceme, aby byl na rozlučáku nebo na poslední škole v přírodě. Já vím, je to vůči němu možná trochu kruté, ale vždyť je to jako kdyby nám to narušil v posledním půlroku. Tak trochu jako rodina. Občas se nesnášíme, ale neměnila bych.
Ale co, to se bude řešit až v červnu...

Teď k přihláškám...
Ale co? Co napsat? V hlavě mi pořád straší datum 30.6. To bude můj naprosto nejhorší svátek, takovýhle dárek si opravdu nezasloužím... Ale to nikdo.

Život půjde dál... 
Teď je naší jedinou strarostí dostat se na sřední školu. Podat přihlášku, udělat zkoušky, počkat a nakonec pozvednout hlavu v posledním hrdém gestu na rozloučenou.


♫ Theres so many wars we fought 
Theres so many things we're not 
But with what we have 
I promise you that 
We're marchin on 
We're marchin on ♫

Stejně tak, jako jsem vždycky zvědavá na komentáře, tak teď budu upřímná.
U tohoto článku mě to moc nezajímá, jenom jsem se chtěla vypsat a jednou si to zpětně přečíst. Třeba za 6 měsíců....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Therysek Therysek | Web | 11. února 2011 v 14:41 | Reagovat

Chápu tě...Chápu všechno, cos napsala i ten závěr. Když si zpětně přečtu ty tuny věcí, které jsem si napsala před odchodem ze základky, chce se mi smát i brečet. Mě se najít lepší kolektiv a lidi, jak mi bylo slibováno, nepodařilo, ale ty budeš mít snad víc štěstí. Přeju hodně úspěchů...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama