Listopad 2010

Chcete sníh? Chcete bílé Vánoce? Takhle to asi nepůjde!

21. listopadu 2010 v 20:08 | Sharaniel |  Na téma týdne
Je to krásné, když je na Vánoce sníh. Když se podíváte přeš okenní tabuli, v níž se matně jeví odraz vašeho svítícího stromečku, a venku spatříte tu nádhernou bílou přikrývku.

Prach andělů, bílé štěští, zimní nádhera.

Jenže zamysleme se nad tím, proč sníh přichází čím dál později a počasí se stává ještě více nevyzpytatelným než dosud. přechází z extrému do extrému a jediným důvodem stále jsou a zůstávají lidé.
Vynálezy, vylepšováky a "dokonalé nápady" - to všechno a ještě víc ničí naši planetu. Ničí to krásné a mi si tím pádem zabíjíme i vlastní radosti - např. sníh. Samozřejmě je toho strašně moc, co by bylo potřeba zachránit a napravit, jenže to by vydalo na celou knihu a stejně by si to zřejmě nidko nepřečetl.
A proč? Většina lidí si myslí, že tohle všechno už zná. Vědí, co je pojem Globální oteplování a jak se ztenčuje ozónová vrstva a to jim stačí. Myslí si, že tím pojem ničení Země lidmi končí, ale bohužel opak je pravdou. Zničených věcí je již nečetný seznam a pokud nebudeme opatrní a ohleduplní přidá se k nim za chvíli i ten krásný bílý poprašek nesoucí hrdé jméno sníh. Ten symbol Vánoc a zimní krásy.

Copak tohle chcete? Chcete se při shánení vánočního stromečku čvachtat v jakési divné hmotě nebo zírat jen na sních v televizi?

Sníh je další výbornou motivací k záchraně planety. Z usměrnění našich činů a chování. Vždyť tu nejsem jenom my, a jelikož vím, že to některým vůbec nevadí je tu tato myšlenka, která má poukázat na to, že tím, jak ničíme planetu si ničíme i vlastní radosti.
My všichni svým počínáním ničíme nejen život okolo sebe, ale také i naše pocity, naši radost a něco tak krásného.

Na druhou stranu, ne všichni sníh zbožňují.

Někteří lidé vidí ve sněhu jenom jekousi přítěž, kterou budou muset v zimě uklízet z příjezdové cesty a kvůli které bude jejich cesta autem i pěšky o něco pomalejší.
Tedy v hloubi duše to tak možná necítí, ale navenek dávají najevo toto.

A co vy? Máte rádi sníh a byli byste rádi, kdyby na Vánoce sněžilo?

19. Baziliškův pohled

13. listopadu 2010 v 14:10 | Sharaniel |  Fotoprojekt "714"

19. fotografie do fotoprojektu

Pohled jednoho zeleného, ale jinak snad naprosto neškodného baziliška, který žije v královédvorské Zoo.
A musím uznat, že na fotce vypadá tak nějak... zeleně :)
19. baziliškův pohled
Šárka Stuchlíková, Olympus E-510, 2010

Mám kašel

11. listopadu 2010 v 19:39 | Sharaniel |  Ponaučení
Mám kašel
Ano, je to tak. Zastihla mě tato velmi nepříjemná nemoc šířící se rychlostí blesku a přetrvávající jako velká mastná šmouha na nedávno umytém okně. Tento kašel je, jak jistě většina z vás ví, velmi neodbytný.
Po každé když se rozkašlu, stává se z toho nezastavitelná a dusivá činnost otravují mé okolí a v neposlední řadě i mě samotnou. Zůstat s tím doma je výborné rozhodnutí. V období silného kašle se totiž dostávám do stavů, které by se dali popsat jako naprostý výpadek mozku nebo ztráta soudnosti. Vždy, když kašlu stává se ze mě člověk pomatený, myslící pouze na budoucnost. V tu chvíli se vždy zabývám těmi nepodstatnými problémy, jako například: kdy budou dávat další díl Dr. House. A mé kašlem ochromené já si neuvědomuje, že by se raději místo sezení před počítačem mělo zabývat důležitějšími věcmi související s mou budoucností. Rozhodně by nebylo na škodu, kdybych to přemohla a jednoduše na to nekašlala. Vždyť
co je na tom těžkého vzít si knížku a zapnout ten pitomý na všechno kašlající mozek?
Nakonec jsme se tedy dostali k části, kde zjišťujeme, že kašel není jenom otravná a nepříjemná nemoc, ale že je to také stav mysli. Stav těla, při kterém je vypnut mozek. Určitě to bude mít nějaký lékařdký název, ale jelikož mám tento silný kašel nejsem schopna přesmýšlení a tudíž mě nenapadne spustit internetový prohlížeč a vyhledat ten odborný termín za účelem obohacení a zlepšení kvality článku.
Moc se omlouvám za tento krátký, nesmyslný a neduchapřítomný článek. To víte, mám kašel…

18. Nezájem

11. listopadu 2010 v 14:10 | Sharaniel |  Fotoprojekt "714"

18. fotografie do fotoprojektu.

Kéž by to bylo takhle jednoduché, jenom odvrátit hlavu a vše by se vyřešilo za mě...
Na fotce je koza z Krkonoš, byla tam na takové pastvině spolu s koněm a ovcí.
18. nezájem
Šárka Stuchlíková, Olympus E-510, 2010

Přátelé? Člověk nebo zvíře?

11. listopadu 2010 v 10:13 | Sharaniel |  Na téma týdne
Přátelství je krásné, leč srdce lámající.

Větička uvedená na začátku článku mě napdala jen tak. Je to taková myšlenka, lehký útržek z mých chyb a minulost mě naučila, že takové útržky bývají ty nejlepší.

Co jenom napsat ke slovu přátelé?
Dovolím se tvrdit, že mezi lidmi neexistují skuteční přátelé. Jediným s skutečným přítelem po celé staletí zůstavala zvířata. Ať už se jedná o koně, umírející v bitvách pro své jezdce, či o psy do smrti střežící majetek svého milovaného pána.
Kolikrát to byli lidé, kteří věrně stáli po boku svého lidského kamaráda? Kolikrát se nechali dobrovolně zabít jenom kvůli tomu, aby zajistili život svému příteli? Mockrát asi ne, co?
V porovnání se zvířecími životy, které byli promarněny jen kvůli jejich lásce ke svým milovaným jezdcům či pánům je to zhruba sto zvířecích životů a jeden lidský, které vyhasli vinou přátelství.
Možná jsem k lidem až moc spravedlivá, možná by o mnoho méně těch, jenž zemřeli kvůli přátelství. Ona totži většina lidí zemřela kvůli lásce. Balancovali na malé hranici dělící přátelství s láskou. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Je snad láska více než přátelství? Existuje přátelství vůbec?
Dalo by se říci, že přátelství je synonymum ke slovu láska. Že je to jenom další slovo, kterým se máme zabývat, ale že neřeší žádný problém.
Neřeší naší otázku, kdo jsou praví přátelé, kteří vás milují tolik, že to hraničí s láskou? Kteří jsou kvůli vám ochotni překročit hranici přátelství a ocitnout se na straně lásky? Upřímné přátelské lásky, která jako by se slovu kamarád vysmívala?
Odpověď, správná odpověď zní zvířata. Ať je to kůň, kočka, pes či váše užovka vystřelující proti vám přes sklo akvárka svůj rozšklebený jazyk v souvisloti s pohledem vyjadřujícím upřímnou lásku. Lásku za to, že ji donesete potravu, že jí vyměníte vodu a že ji necháte žít...

Zamyslete se tedy nad tím, jestli si vaši údajní lidští přátelé zaslouží, abyste na ně plýtvali tím citem a naivně věřili, že vás nikdy nezradí. Že navždy budou s vámi a že když to bude nutné, položí za vás svůj život.
Je vaše odpověď ANO?  Pokud jste sklápevně přesvědčeni o tom, že by vaši přátelé byli ochotni pro vás zemřít, potom vám musím oznámit, že vašimi skutečnými přáteli nejsou lidé. Ale i když to nevíte, vašimi přáteli jsou zvířata. Možná vypadají a chovají se jako lidé, ale pochopili zvířecí svět a v jejich mozku kolují zvířecí myšlenky o přátelské a upřímné lásce. 

17. Královna smetiště

1. listopadu 2010 v 14:10 | Sharaniel |  Fotoprojekt "714"

17. fotografie do fotoprojektu.

Toto je jakási houba, která roste na smetištích.
Ale na to, že roste na zetlelých zbytcích je velmi fotogenická. Tedy alespoň mě se líbí.
17. královna smeťáku
Šárka Stuchlíková, Olympus E-510, 2010