5.6.2010 - Galakoncert v Praze

19. června 2010 v 11:29 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
Ne, ani po té šloke v přírodě jsem si nemohla jeden pitomý den odpočinout!

Hned druhý den musím vstávat v sedm hodin a jet do Prahy ještě s jednou kámoškou na baletní vystoupení.
Vyjížděli jsme trochu dřív, a to zčásti proto, abychom stihli ještě nakoupit nějaké ty baletní potřeby v Sansche (baletní obchod) - koupili jsme tam jeden kostým a já jsem si potom ještě koupila 3x baletní punčocháče (byly ve slevě - jedny za 50 Kč) a černo-bílý krásný dres.
Potom jsme šli na zkoušku. Vzhledem k tomu, že jsem to celý týden netrénovala a flákala jsem se na škole v přírodě vypadalo to katastrofálně a ještě ke všemu jsem měla menší výpadek paměti...
Po zkoušce jsme měli dvě hodiny čas do doby, než začne představení, a tak jsme se šli najíst do pizzerie. Kvůli tomu, že s námi byla i naše učitelka na balet tak jsme si s kámoškou nemohli dát pizzu, ale každá jsme si vybrala salát. Ale saláty měli dobré a s čerstvou zeleninou, takže nám to ani nevadilo.

Hned po jídle jsme šli pro jistotu zpátky a začali jsme se připravovat. Bylo by totiž celkem potupné, kdybychom to nestihli.
Začala jsme kamarádce dělat účes - dva drdoly a bylo to celkem zajímavé. Vůbec my to nešlo a strašně dlouho my to trvalo, přičemž výsledek byl stejně... no, jak to jenom říct... zajímavý.
Potom mi kámoška začala dělat drdol - to měla daleko jednodušší, takže to měla za chvíli a vypadalo to moc hezky. Nasoukali jsme se do kostýmů - kámoška do toho krásného nového bílého kostýmu na Giselle a já do fialového dresu a fialové baleriný, která odstávala nahoru, a to i přesto, že jsme ji na celou dobu dali do igelitky obráceným směrem (aby se otočila dolů a netrčela nahoru :))
Namalovaly jsme se, oblékly si špičky a začaly jsme se rozcvičovat.
Když na nás přišla řada (což nebylo tak hned, protože jsme šli ke konci) docela v pohodě jsme to odtančily. Jenom mě tam zase něco nevyšlo a byla jsem potom docela ufuněná. No jo no, hold ten týden nic nedělání udělal své.

Samozřejmě, to bychom nebyly my, abychom něco neprošvihly - prošvihly jsme velkou záverčnou děkovačku, ale nijak nám o nevadilo.
Po odtancování a převlečení se zpátky "do civilu" jsme nasedli do auta a odjížděli zpátky domů...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama