Březen 2010

27.3.2010 - Počítačová sobota

27. března 2010 v 21:20 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
V sobotu jsem na své poměry vstávala hodně brzo - představte si, že v devět hodin už jsem byla oblečená a najedená!

Asi v deset hodin jsem si pustila počítač, s tím, že budu dodělávat tu laborku. No samozřejmě, že jsem si pootvírala různá okna a laborku jsem dělala jen po kouskách a ani úplně nedodělala...
Takže jsem dneska celý den seděla za počítačem a nic jiného jsem nedělala.
Achjo.. nevím, co sem mám ještě napsat.

26.3.2010 - Poloviční pátek

27. března 2010 v 21:10 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
Abyste si z nadpisu neodvodili, že jsem polovinu pátku prospala dovolím si to vysvětlit.
Nadpis je takový, protože jsem polovinu dne strávila ve škole a polovinu doma.

Ráno jsem se jako vždy probudila, udělala jsem si snídani a pokusila jsem se trochu upravit (stejně to nijak nepomáhá, takže opravdu nevím, o co se to snažím)
Ve škole jsme nic moc nedělali, byl by to i dobrý den, ale nebyl, protože zrovna tenhle týden jsem měla službu na tabuli, takže jsem tam byla i jako třídní "uklizečka".
Oběd nic moc... hned po škole jsem musela jít domů, abych si udělala laborku na biologickou olympiádu, kterou jsem stejně dokončila až v neděli.

Večer se nic zvláštního nedělo.. snad jenom to, že jsem se nudila a to je naprosto všední zálažitost.

25.3.2010 - Krátký čtvrtek

26. března 2010 v 21:05 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
Tak tohle byl opravdu super den.
Sice nic moc zábava, ale ve škole jsme měli jenom 4 hodiny a z toho nám odpadla jednačěština, takže jsem měla obrovskou radost!
Hned po škole jsem šla domů, kde jsem si ještě dala oběd a potom jsme jeli kupovat letní bundu a boty.
Na budny jsme jeli do Gigasportu, kde jsem si vybrala černo-růžovou Endless, ale žádné boty mi tam nepadli do oka.
Na boty jsme se přenusunuli o kousek dál do Humanicu, kde byli takové nádherné Mustangy... Jsou opravdu úžasné - pohodlné a krásné. Takové bílo-světle fialové (lila)
Hned z nákupu jsme jeli na balet, tam byla sranda jako vždy.
Večer jsem to hodně pocítila, jak jsme všude lítali.

24.3.2010 - Obyčejná středa

26. března 2010 v 20:48 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
Středa? Co o ní jenom napsat?
Byl to klasický školní, přičemž jediná pozitviní věc byla, že nám odpadlo vaření, takže jsme měli školu jen do dvou hodin odpoledne.

Po škole jsem šla hned na hřiště, kde jsme nedělali nic extra. No a na hřišti jsme byla asi do půl šesté...

Takový pohodový den, o kterém se toho nedá moc napsat.

23.3.2010 - Slunečné úterý

23. března 2010 v 20:17 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
Jestli to takhle půjde dál, tak v nadpisu za chvíli bude jenom datum a název dne. Opravdu už nevím, co má vymýšlet!

Tento den byl zase obyčejný, ale takový pohodový a příjemný.
Ráno jsem musela vstávat ve třičtvrtě na šest, protože jsem šla na oční, kde jsem byla objednána na 7:15. Přišli jsme, zapsali jsme se na kartotéce a čekali jsme... čekali.. a doktorka mě vzala až v osm hodin! Myslela jsem si, že ještě stihnu školu, ale nějak se mi to nepodařilo. Ne z toho důvodu, že by mě ta škola nějak extra bavila, ale hrozně nerada chodím doprostřed hodiny. Změřila mi oči a posvítila do nich tím pitomým světlem a řekla, že je všechno v pohodě - no to jsem tam ani nemusela chodit!
Tak dobrý, šli jsme pryč a přímo před nosem nám ujel autobus. Na zastávce jsme čekali dalších 5 minut než přijel další a potom jsme jeli na nádraží. No samozřejmě, že autobus co jede ke škole jel zrovna dneska přesně, takže mi ujel! Musela jsem se sebrat a jít pěšky. Chtěla jsem to stihnout na přestávku, takže jsem musela celkem máknout a to znamenalo, že jsem do školy přišla naprosto uřícená.
Ve škole nic zajímavého nebylo. Ale mohla bych zmínit, že jsme se měli jít fotit (řekli nám to až ten den, takže nikdo nebyl připravený)
Já a ještě dvě další kámošky jsme vůbec nechtěli a tak jsme proště nešli. Schovali jsme se na záchodech a čekaly jsme, až se vrátí. Potom přišla jiná kámoška a řekla nám, že už se vyfotily a že z toho budeme mít průser. My jsme přišli do třídy a myslely jsme si, že náš tam učitelka seřve nebo tak něco, ale celý den se nic nedělo. To nám to prošlo, co?
Odpoledne jsme šli na hřiště, kde jsme leželi a odpočívali na sluníčku...
Po odpočinku na hřišti jsem musela pádit domů, vyměnit si batohy a jít zase zpátky na autobus a jet na balet..

22.3.2010 - Pondělní pohoda

23. března 2010 v 20:08 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
Je pondělí.. pohoda a to i přesto, že jsme měli školu.
Jako každý den jsme šla do školy, kde se nic zajímavého nedělo (snad jenom to, že jsme místo přírodopisu měli 2x chemii). Potom, protože nám odpadl tělocvik měli jsme dvě hodiny volna a tak jsme je využili k tomu, abychom se pořádně najedli.
Nejdříve jsme si objednali dvě pizzy - hawai. Asi za 20 minut to přivezli a za 10 minut nebo ještě dříve byla ta pizza snědená a dostali jsme chuť na něco sladkého. Vydali jsme se tedy na benzinu, kde jsme si každá koupila nějaký nanuk. Cestou zpátky jsme nanuk snědli a za zbylé peníze jsme nakoupili v automatu - bake rols, twix a gumové medvídky.
Takže jsme se na poslední hodinu (počítače) valili jako sudi.
No a protože se nám ještě nechtělo domů, tak jsme zůstaly na hřišti. Holky si začaly dělat úkoly a já s kámoškou jsme nejdřív jen tak ležely a potom nás nějak napadlo, že bychom mohli lézt přes plot (plot ohraničující basketbalové hřiště vysoký asi 3 metry) Jako vylezla jsem až nahoru, ale bála jsem se přehodit nohu, protože bych při mé šikovnosti spadla na druhou stranu...

Tomu se říká kvalitní letní den, a to i přesto, že je teprve jaro.

21.3.2010 - První jarní den

21. března 2010 v 20:42 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
Neděle... dopoledne to ještě jde, ale odpoledne jak se blíží škola přepadává mě občas deprese z toho, že za pár hodin opět začne nový týden...

Dne to ani moc nevypadalo jako jarní den. Sice se trochu po poledni sluníčko ukázalo a bylo relativně teplo, ale pršelo jako kdyby byl podzim.
Co jen o tomhle dni říct?
Dopoledne - nuda, čtení a televize
Odpoledne - šla jsem na hřiště s holkama.

Odpoledne jsem šla na hřiště, kde jsem byla ještě s kámoškami a kecali jsme. Potom skoro ke konci nás nějak napadlo, že bychom mohli ochutnat větev z lípy. Ochutnali jsme a překvapivě byla dobrá! Někdy chutnala jako lískový oříšek, jindy jako fíky nebo jako růže a taky jako slunečnicová semínka nebo salát. Chroustali jsme to tam jako nějací stromožrouti a museli jsme vypadat jako úplní idioti. Samzřejmě, že nikomu nevadilo, když kolem nás po chodníku procházeli nějací lidé a divně na nás koukali... Po chvilce chroustání lipových větví jsme se rozhodli pro změnu a šli jsme hledat něco nového. Narazili jsme na vrbu, která zrovna kvetla (měla kočičky) Vymysleli jsme, že ochutnáme ty kočičky. Na ráz jsme je vložili do pusy, chvíli žvýkali a potom najednou vyplivli. Byli totiž hrozně hořký. To nám ale nezábranilo opakovat tenhle postup ještě asi 3x. Když jsme vyšli z hřiště našli jsme před bránou ještě jednu vrbu a ta měla větší kočičky. Tak jsme je taky ochutnali, ale chutnali skoro stejně.
Po cestě domů, jsme řešili jestli to náhodou není jedovatý...

Opravdu super den.. takhle by to šlo pořád.

20.3.2010 - Návštěvní den

21. března 2010 v 20:30 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
Sláva! Dneska je sobota, nemusím vstávat, nemusím nikam spěchat a nemusím ani dělat nic spojeného se školou!

Vstala jsem asi v devět hodin (na mé poměry to je docela brzo) a celé dopoledne jsem si buď četla knížku nebo koukala na televizi. K obědu byli špagety a po obědě byli asi další dvě hodiny nic nedělání vyplňené četbou. Po těch dvou hodinách jsem se musela začít chystat na návštěvu. No dobrý, vyjeli jsme asi o půl páté. Přijeli jsme a začal takový ten normální návštěvní hovor a vytahovala se taková témata, která se běžně objevují na návštěvách. Asi půl hodiny před tím, než jsme odjeli moje malá a "hrozně šikovná" sestra rozbila skleničku. Tak jsme si řekli, že by jsme radši měli jet (ne, že bychom odjížděli nějak brzo..) Odjeli jsme asi v 8:45 a domů jsme dorazili zhruba v devět hodin.

Ale jinak to byl celkem dobrý den, znám i horší.

19.3.2010 - Konečně pátek!

19. března 2010 v 21:18 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
A je tady pátek! Konečně je to naposledy v tomhle týdnu, co se hrabu brzo ráno z postele, co si musím připravovat do tašky a co musím jít dalo by se říci, že brzy spát.

Dneska to bylo dobrý (teda zase kromě dějepisu a češtiny). První hodinu při matice byli u tabulke zkoušení dva lidé, takže zbytek třídy se nudil. Při češtině jsme dělali nějaký doplňovací cvičení. To by nebylo nic horznýho, kdyby se po mě ten učitel, alespoň neošklíbal... Při třetí hodině jsme psali jednoduchý test z přírodopisu. Dějepis byl zajímavý. Někdo od nás se nechal vyzkoušet a přišel k tabuli a chtěl o tom začít mluvit. Samozřejmě, že hned po druhém slově mu do toho skočil ten učitel. Dobrý, tak začal znovu a po jedné nebo dvou větách mu do toho ten učitel zase skočil. A to jenom kvůli tomu, že řekl nějak ty slova, co jsme měli napsaný v sešitě (nepochopitelný...) a to už to jeden, co seděl v lavici nevydržel a začal řekl učiteli, ať mu do toho, alespoň neskáče a ať ho nechá mluvit. Nakonec teda učitel toho zkoušeného posadil do lavice beze známky a to jenom proto, že uměl to co bylo v sešitě. No chápete to? Ve zbytku hodiny jsme měli vytáhnout hlavní myšlenku z článku. Bylo naprosto jasný, že nikdo to nebu mít podle jeho představ (to se ostatně nestává nikdy) takže tam do nás hustil, jak to musíme umět a jak musíme rozumět té látce, abychom se mohli nechat dát vyzkoušet a že se to nemáme učit ze sešitu, ale z učebnice. Ovšem potom mi tedy řekněte, na co máme sešity? Prostě hrůza. Ostatní hodiny byli normální.

18.3.2010 - Kdo vymyslel čtvrtek?!

19. března 2010 v 21:06 | Sharaniel |  Jeden nudný život...
Nejnamáhavější a hned druhý nejhorší (první místo má středa) den v týdnu.

Ve středu se mi vůbec nechtělo jít spát, takže jsem šla celkem pozdě. No super, to znamenola, že ráno jsem vypadala, jako kdybych spala jenom 2 hodiny. Trochu jsem upravila svoji vizáž (ikdyž to bylo i přes všechnu stranu víc než hrozné).

První hodina fyzika - dobré. Druhá hodina čeština - hrůza jako vždy. Po druhé hodině jsem měla jako vždy pošramocenou celou náladu, která ani po ránu nebyla zrovna nejlepší. Třetí hodina matika - jako vždy docela pohoda. Čtvrtá hodina zeměpis - dobrý, byla jsem zkoušená z ukazování deseti největších států světa. Pátá hodina češtiny - toihle byla literatura, takže jsme četli a nebylo to tak hrozný (vyjímečně!). Šestá hodina pracovní činnosti - zapsali jsme si nějaké známky, něco jsme napsali do sešitu a dali jsme se do dodělávání našich výrobků. Sedmá hodina - oběd a volno. Osmá hodina tělocvik - volejbal, takže jsem byla celkem otrávená.